Utíká to strašně rychle a štěňátka už mají 5 týdnů. Během té doby se stalo hodně věcí, také jedna smutná. Bohužel jsme přišli o naše nejmenší štěňátko, chlapečka “Fialku” (pracovní jméno podle barevného označení po porodu). Fialka se narodil s velmi malou porodní vahou, ale byl to bojovník a tak jsme doufali, že ty gramy, které mu chybí do sourozenců, dožene. Dokonce jsme ho každý den po pár hodinách poctivě dokrmovali a i když každý den stále krůček po krůčku přibýval, váhový rozdíl mezi ním a sourozenci byl čím dál víc propastný. Později nám Fialka onemocněl a i když moc statečně bojoval, nakonec nám minulý víkend odešel do psího nebíčka… Je nám to moc líto…
Ostatní štěňátka se mezitím už hodně osamostatnila, malí prďolové začali sami papat granulky a taky pijí vodu z misky. Ačkoli máme porodní box celkem prostorný, začal jim být brzy malý a tak jsme štěňátkům vyhradili celou místnost, takže mají pokoj sami pro sebe a mohou řádit na větším prostoru. Mají k dispozici spoustu hraček, ale nejraději mají, když za nimi přijde někdo z nás a mohou se na něj vrhnout. 
Tuhle fotku mám strašně ráda...
Nafotili jsme také pár fotek, nikdy bych nevěřila, jak je těžké štěně přimět k tomu, aby chvilku sedělo na zadku a koukalo pokud možno nějak inteligentně před sebe (chce to asi nějakej fígl). Takže máme asi 300 fotek, z toho většina nepoužitelných, buď jsou tam rozmazané fleky, kdy se prďolové hýbali, v lepším případě je na fotce něčí ocas nebo ucho, v horším nic, protože štěně něco zaujalo a odhopkalo pryč ze záběru.
Štěňátka také dostala svoje jména, více se brzy dozvíte na stránkách v sekci štěňata.
Tady je ukázka toho, když se jeden nechce fotit :-)
Leave a Reply